Rozdíl mezi žárovým a galvanickým zinkovaním

Princip: Ocelový díl se po předchozím očištění ponoří do lázně roztaveného zinku (cca 450 °C). Na povrchu se vytvoří slitina železa a zinku, navrch čistá vrstva zinku.

Tloušťka povlaku: Obvykle 50–150 μm (mikrometrů), někdy i více.

Životnost: Může přesáhnout 30–50 let v běžném venkovním prostředí, protože vrstva je silná a zinek koroduje velmi pomalu.

Vlastnosti:

• Velmi vysoká mechanická odolnost
• Dobrá ochrana i v agresivních podmínkách (vlhko, sůl, mráz)
• Povrch je hrubší, matně šedý, někdy s „krystalickým“ vzorem

Použití: Sloupy, konstrukce hal, zábradlí, nosníky, stožáry, díly do exteriéru a průmyslových provozů.

Princip: Zinek se nanáší elektrochemicky v lázni s roztokem zinkových solí. Díly jsou připojeny k elektrickému obvodu, zinek se usazuje na povrch.

Tloušťka povlaku: Obvykle 5–25 μm.

Životnost: V exteriéru výrazně kratší (řádově měsíce až pár let podle podmínek), proto se často kombinuje s dalším povlakem (lak, prášková barva).

Vlastnosti:

• Hladký, lesklý a estetický povrch
• Vhodné pro díly, kde je vzhled důležitý
• Nižší mechanická a korozní odolnost než u žárového zinkování

Použití: Šrouby, drobné kovové součástky, plechy pro interiérové použití, automobilový průmysl.